Jiří Benedikt
Karel Burda
Václav Cinádr
Jana Fiedlerová

Jana Fiedlerová se narodila ve Strakonicích v únoru 1967. Své dětství prožila v krás­né přírodě ve Vodňanských Svobodných Horách, odkud pochází oba její rodiče. Do základní školy chodila ve Vodňanech, kam se s rodiči přestěhovala.

Vyučila se švadlenou v Husinci u Prachatic, kde začala i více malovat a kreslit. Kopírovala obaly desek rockových a heavymetalových kapel, které měla v oblibě. Už tehdy začala chápat, že co vnímáme sluchem je možné přenést do obrazové podoby a naopak.

Manželství jí ztroskotalo a díky tomu se ještě více upnula k malování. V roce 1992 od­chází z továrny od šicího stroje a věnuje se malování až do současnosti. Je členkou Klubu vodňanských výtvarníků, Volného sdružení umělců jižních Čech á Sdružení výtvarníků ČR. Každý rok se účastní několika společných výstav v tuzemsku i zahraničí.

Inspiraci pro svou tvorbu nachází v hudbě a přírodě. Také se učí od slavných mistrů, především z řad žáků Mařáka a impresionistů. S oblibou říká: „Co se minulých životech naučíš, v současném jako když najdeš."

Pavla Hanusová

Bc. PAVLA HANUSOVÁ – jihočeská výtvarnice, milovnice přírody, tance a hudby, cestovatelka a šťastná maminka syna Štěpánka.

Vystudovala jsem textilní a oděvní tvorbu na výtvarné škole v Písku, pak na ZČU v Plzni výtvarný obor knižní tvorby, později jsem si doplnila pedagogické vzdělání, abych vše co umím, mohla předávat dál.

Mnoho zkušeností jsem během 4 let nasbírala ve výtvarné dílně DP IMAGE v Praze, která produkuje reklamní maskoty, taneční a divadelní kostýmy, originální šperky, doplňky, vybavuje interiéry i exteriéry… Život v Praze byl velice inspirativní a nabízel mnoho možností, ale mě to lákalo zpět do jižních Čech.

Od r. 2009 učím výtvarnou výchovu a keramiku děti i dospělé (ZUŠ, DDM Vodňany), splnila jsem si tak svůj profesní sen.

Mou nejoblíbenější výtvarnou technikou je malba a kresba, u keramiky se odreagovávám, na přání zdobím šaty a vyrábím originální šperky… Inspiraci čerpám z přírody a exotických zemí, stylizuji přírodní motivy, doplňuji ornamenty a maluji oblíbenými pestrými barvami nebo na přání zákazníků. Malba a ostatní výtvarné techniky mě nabíjejí energií, při tvorbě se uvolním, relaxuji a jsem šťastná, když to z mých obrazů cítí i ostatní a dělají jim radost.

Ing. Jiří Hrabánek

Ing. Jiří Hrabánek, mlád 80 roků.

Jsem neškolený amatér - nepočítám-li čtyři podněty, které mě k malování přivedly.

Podnět první - obyčejný předmět kreslení ve škole. Měl jsem štěstí na kantory. Kupříkladu jeden, když jsem po cestě do školy rozbil hliněný hrnec coby předmět malby a poté jsem jeho střepy slepil červenou temperou, mně při procházení mezi škamnami řekl: „Proč tam neděláš ty červený fleky, dyť se to nakonec může menovat Slepený hrnec…“ A bylo to!

Ten druhý kantor nám jednou vysvětloval co to je zlatý řez. „Milí žáci, má to svoje geometrická pravidla, ale problém je v tom, že máme-li obzor a na něm strom, tak pokud to udělá Slavíček, tak to jde do galerie, ale pokud to vytvořím já, jde to na střelnici ..."

Podnět druhý - skautský oddíl (v mém případě již tehdy ilegální), kde jsme kreslili kytičky, stopy zvěře, stromy a panoramatické náčrty dalekých obzorů, na které jsme nazírali při stříbrném větru ... Daleko později jsem zjistil, že takových romantiků, ve kterých to zanechalo stopy, bylo více a tak jsem dostal nápad je přesvědčit, aby ze svého tajeného soukromí vylovili svoje tehdejší a i daleko pozdější výtvory. Úžasný objev! Kolik lidí je mezi námi, kteří potajmu malují, sochají a fotografují a tím pádem vytvářejí artefakty, které jsou hodny vystavení. A tak se také stalo. Uspořádali jsme výstavu na půdě pražského činžáku, kde bydlel jeden z nás. Zametli jsme, na trámy přitloukli latě, přidali pár žárovek a nevěřili svým očím ...!

Podnět třetí — na jednom puťáku po Lužnici jsem, kromě několika dalších věcí, ve šlajsně u Kvěchova mlýna utopil foťák. Protože jsem na nový odpovídající úrovně neměl peníze tak jsem po určitou dobu namísto focení to, co se mi líbilo, kreslil tužkou na papír.

Podnět čtvrtý - jeden můj přítel, slovutný malíř a scénograf mě okouzloval a okouzluje svými výtvory. Úplně jinými, než kterým jsem vůbec schopen se přiblížit. A tak se jej někdy ptám a on mi shovívavě - ale vždycky rád - poradí, čemuž jsem vděčen.

No, a tak šel Čas a ono mi to zůstalo.

Miloslav Kadoch
Eva Kolářová
Alena Králíčková

(r. 1945)

Vystudovala odbornou výtvarnou školu Václava Hollara v Praze. Celý život se věnuje profesionálně výtvarné tvorbě.

Dlouhá léta pracovala jako vedoucí výtvarnice v Domě bytové kultury v Praze. Poslední léta působí v jižních Čechách v Újezdě u Vodňan.

Ve své tvorbě uplatňuje akvarel, temperu, koláž, pérovku pro sítotisk a v posledních letech malbu na textil a akryl na plátně.

Léta svoji tvorbu prezentovala na Jarních a Vánočních jarmarcích Waldorfských škol v Praze, Písku a Českých Budějovicích své originální malované textilní výrobky a obrázky s dětskými přírodními a zvířecími motivy. V poslední době je jejím tématem obrazů i vesmír a jeho spirituální poselství.

Od září 2016 se zúčastňovala výtvarných akcí a výstav spolu s Klubem vodňanských výtvarníků v Městské galerii ve Vodňanech, Bílsku, Českých Budějovicích, Dřítni a Borovanech.

Samostatná výstava v r. 2017 „Léto na paletě“ v Infocentru Vodňany.

Radek Maleč

radekmaleč

© 1975   ƚ 20xx

Radek A. Maleč se dle gregoriánského kalendáře narodil v březnu 1975 na neškodné planetě někde na okraji jedné spirální galaxie. Rané dětství prožil v Újezdu u Vodňan, školní věk pak ve Vodňanech. Jako mnoho kluků pokukoval po automobilech, stavěl jejich modely, ale auta si dokonce i kreslil, a to včetně návrhů nových automobilů. Škola ho však nebavila, a tak se vyučil strojním zámečníkem na SOU Strakonice, kde pak také odmaturoval. Snad lze hovořit o štěstí, že se v tu dobu ve Vodňanech ve firmě Motor Jikov vyvýjel motocykl Dandy 50 a on se stal jedním z konstrutérů. Postupně z něj vykrystalizoval designér, realizující modernizaci motocyklu do podoby, kterou později převzala JAWA. Krátce na to se mu rozpadlo manželství a on se uchýlil do Českých Budějovic.

Pracuje jako vývojář automobilových systémů BOSCH, souběžně vystudoval materiálové inženýrství na ZČU v Plzni. Snad díky nekonečně pravděpodobné náhodě se v roce 2006 přestěhoval na pár kroků od ateliéru mistra Jaroslava Platila v České 20, kde začal navštěvovat kurzy klasické kresby a malby. Tento moment byl klíčový pro další jeho vývoj v oblasti výtvaré tvorby. S dalšími studenty později zakládá sdružení amatérských výtvarníků KVOČ20, společně tvoří, organizují plenéry a výstavy. Krátce navštěvuje také kurzy malby akademickémo malíře Josefa Geršla a později výtvarné kurzy Mgr. Zdeňka Ptáka, kde začíná pracovat s keramikou. V roce 2010 poprvé vystavuje s Klubem vodňanských výtvarníků, stává se členem a zapojuje se do jeho aktivit.

Ač to v jeho tvorbě možná není zarytě patrné, neskrývá fascinaci impresionismem, jeho osobnost interaguje s mnoha lidskými tématy, pobuřuje věřící. Niterně je přesvědčen, že velký díl jeho osobnosti je skryt v nevědomí. Zastává názor, že osobitý projev každého tvůrce je především projev jeho osobité neschopnosti a že pojem umění je především produkt samolibé antropocentrické kultury. 

Více na: marway.freepage.czkvoc20.freepage.cz

Jaroslav Muchl
Zuzka Návarová (Šrámková)

nar. 9. 3. 1963 v Mostě

Členka Klubu vodňanských výtvarníků s bydlištěm ve Vodňanech. Jsem malířka samouk a maluji, protože to miluji.

K malování mě přivedl můj otec, který mi už jako malé holce maloval veselé obrázky. Jeho velkým přáním bylo, abych malířství studovala. Já však vystudovala zemědělku.

V dětství jsem navštěvovala různé výtvarné kroužky, kde jsem si osvojila různé techniky malování. Později jsem se různé techniky učila sama podle knih a videí. Dodnes se takto učím a zdokonaluji.

Moje větší tvorba začala až v posledních letech, kdy jsem se osmělila a vstoupila v roce 2012 do Klubu vodňanských výtvarníků.

Začala jsem malovat temperou, abych si osvojila zpět techniky. Potom jsem se učila malovat olejovými barvami. Vyzkoušela jsem si akvarel i eukanistiku, ale nejraději mám pastel. Zkouším jím malovat vše kolem sebe.

Nejraději maluji zvířata a přírodu. Zajímám se i o kresbu a zkouším portrétování. Věnuji se i malování zentanglí – kreativní malbě. Toto malování mám moc ráda. Při malování touto technikou nejčastěji používám tuž, pastelky a fixy, ale i olejové barvy. Naučila jsem se tuto techniku zakomponovat do obrazů.

Inspirací pro moji tvorbu je hlavně příroda a svět kolem mě. Nedílnou součástí mé tvorby je i modelování. Ráda se učím nové věci. Je to koření mého života.

Andrej Rády

Jako mnozí, i já maluji od útlého dětství. Dokonce jsem to dotáhl až na schody před pražskou Umprum a Akádou. Dál už to nešlo. A tak jsem se tu špetku talentu snažil rozvíjet v kurzech, jaké existovaly v někdejší Juldě Fuldě, později hodinami u renomovaných mistrů. Stihl jsem několik samostatných výstav a kopu společných – a také v tom hodlám pokračovat. Málo obrázků jsem rozdal, nějaké navíc prodal doma, tedy v Česku a na Slovensku – protože mám hned dva pasy – i v Německu. Přitom doufám, že nezapomínám na pokoru a upřímnost, bez kterých nelze vytvořit vůbec nic trvalého.

Kromě vlastních výstav organizuji i výstavy kolegyň a kolegů, za kterýmžto účelem jsem otevřel dvě v mezičase již zaniklé galerie v píseckých kavárnách a spravuji jednu prosperující v restauraci Zlatý soudek ve Vodňanech. Navíc mne baví o zdejších výtvarnících nebo výtvarných akcích psát do tisku – snad proto, aby si spoluobčani uvědomovali, že člověk nemusí žít jen chlebem a starostmi. Aby toho nebylo málo, snažím se rozvíjet aktivity Prácheňské umělecké besedy se sídlem v Písku i Ateliéru neprofesionálních výtvarníků v Bratislavě.

Martin Řepa

Narozen roku 1970 ve Strakonicích

Kresbě a malbě se věnuje od dětství. Sedm let navštěvoval Základní uměleckou školu ve Vodňanech, později soukromé hodiny u malířky Ley Dočekalové v Českém Krumlově.

Jako životní profesi si ale zvolil strojírenský obor. Maturoval v roce 1989 na SOU ve Strakonicích.

V roce 2000 – 2001 absolvoval kurz současného výtvarného umění na FaVU v Brně pod vedením významných českých umělců a teoretiků – J. Valoch, B. Rozbořil, V. Kokolia, J. Ambrůz, M. Palla, P. Kvíčala.

Zaujalo ho konceptuální umění (idea umění je rovna umění ztvárněného) a umění akce – performance, happening. Jeho tvorba je nositelem těchto prvků, kombinovaná s klasickými technikami malby a kresby.

Uspořádal několik happeningových akcí, z kterých vznikly obrazové záznamy (Chodící obrazy, Tanec a barvy, Svatba v Madridu, Sklípek na Moravě a další na různých vernisážích)

Je členem Klubu vodňanských výtvarníků a Prácheňské umělecké besedy. 

Účast na výstavách: Vodňany, Písek, Zábřeh, Pelhřimov, České Budějovice, Praha,

Aarvangen(CH), Wartberg(A), Sierakow(PL).

Monika Sádlová
Roman Sejkot
Petra Trnková
Eva Veselá


Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.


Top
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím